Povodně 2010! Zase budeme betonovat koryta řek?

26. 05. 2010 10:26:18
V posledních letech je skoro výjimkou , kdy se našemu území vyhnou povodně. Povodně znamenají riziko, ztrátu majetku a lidské utrpení a oběti. Letošní přinesly škody kolem 5 mld. Kč a jednu oběť největší. Při odstraňování a omezování jejich důsledků nasazují životy a tvrdou práci profesionálové i zástupci samospráv záchranného integrovaného systému , jejíž kvalita je vysoká.

Stejně tak předpovědní systém počasí je vysoce kvalitní . Vrcholní politici přijíždějí na zkoušená místa, někdy posílají i finanční dary . I to je součást smutných událolostí. Zdá se, že jedny opět končí. Nešlo by s tím opravdu nic dělat? Povodně byly, jsou a budou zní prostá odpověď. Zdá se však, že platí pouze částečně. Frekvence jejich výskytu je vyšší a to nejen díky nejen moderním informačním technologiím. Co patří mezi příčiny vzniku povodní ? Aktuální počasí, klimatické změny a využívání naší krajiny. Zdá se, že s prvním faktorem lze dělat opravdu málo. Když někde v menším povodí vypadne několik stovek milimetrů vody za den je riziko zrodu povodně opravdu velké . Počasí je však integrální složka celkového klimatu , a to se navzdory názorům některých prezidentů mění jednak díky přírodním procesům, ale ve stále se zvyšující míře i díky lidským aktivitám. Jakkoliv boj za omezení klimatické změny má smysl, protože ovlivňuje i fluktuaci extremit počasí, je to proces dlouhodobý a proto pro omezení rizik povodní v krátkodobém horizontu málo efektivní .

Vznik, rozsah a škodlivost povodní však výrazně ovlivňuje přirozená retenční schopnost naší krajiny a její prostorová organizace. Někdo nabízí řešení výstavbou stovek přehradních nádrží. Přestože nelze jejich vznik ve vybraných profilech úplně vyloučit , rozhodně nemohou být považovány za podstatu řešení. Jejich význam pro eliminaci konkrétních povodní je velmi malý a někdy dokonce žádný. Kdo nevěří, ať si projede příběhy nejen v aktuálně ohroženém regionu, ale i před pár lety středních Čechách a v Praze. Čestnou výjimku snad tvoří Slezská Harta v roce 1997, která však byla z technický důvodů téměř vypuštěná a měla tak velkou kapacitu záchytu. Cesta vede pouze přes ochranu a zvýšená přirozené retence vody v krajně , lepší územní plánování , odstranění příčin degradace půd . Předně je nutné omezit novou urbanizaci prostoru kolem řek a to jak z hlediska bezprostředního nebezpečí pro lidi , tak ji z hlediska dynamiky a prostoru pro toky. Každoročně u nás zabereme zhruba 50 km čtverečních půdy ! Ve velké míře ji zaasfaltujeme a zabetonujeme. Po roce 2000 vzrostla urbanizace krajiny oproti devadesátým letům 4X! Vyřadíme ji tak z normálního vodního režimu krajiny a zvýšíme rychlost odtoku vody z území. Zemědělské půdy, zvláště ornou půdu trápí těžká technika , výsledkem je pedokompakce degradující fyzikální a biologické vlastnosti půd. Podobně i eroze půd urychluje odtok vody z krajiny. V povodí Odry od Opavy po Ostravici je skoro polovina půd velmi silně až extrémně ohrožena erozí . Záchyt vody oproti dobře obhospodařovaným pozemkům se tady snižuje několikanásobně! Také lesy, které jsou obhospodařovány přírodě blízkým způsobem , kde se obnovují druhově a prostorově rozmanité porosty, mají daleko lepší význam pro vodní režim krajiny , než kultury smrku či borovice obnovované na velkých pasekách. Ochrana a obnova rybníků a mokřadů , které bývaly považovány za nevyužitelné jizvy v krajině , je rovněž nenahraditelná. Obrovskou úlohu mají lužní lesy. Například luhy v Litovelském Pomoraví při katastrofálních povodních v roce 1997 zachytily 50 mil.m3 vody, zpomalily nárazovou vlnu a výrazně omezily škody a vytvořily důležitý časový prostor pro řešení situace v Olomouci zhruba 5 až 10 hodin! Pro srovnání nedaleko uvažovaná přehrada Hanušovice by měla kapacitu asi 25 mil. m3 , ale díky objemu vody v ní, by pro vlastní záchyt vždy měla pouze zlomkový význam. Při údržbě našich toků se běžně preferují technická řešení s dostatkem betonu a kamene. Za posledních 100 let se nám podařilo zkrátit délku našich potoků a řek o 22 000 km ! Nelze v tom dál pokračovat a vzory hledejme třeba v Německu, zejména blízkém Bavorsku, kde řeky revitalizují do polopřírodního stavu vytvářejí prostory pro jejich neškodné rozlivy, které snižují rizika a škody povodní níže na toku. U nás jsme svědky často opačného přístupu. Když za vlády Helmutha Kohla byly obrovské povodně s tisíciletou vodou na Rýnu a poškodily města jako Kolín , mnozí radili zpevnit hráze a odkazovali na onu nekonečnou dobu tisíce let. Bohužel tisíciletá voda se na Rýnu konala za dva roky a tehdy pravicový kancléř řekl památné sdělení : „Dejme prostor řekám.“ Prostě jejich další kanalizace, omezování rozlivu hrázemi a podobě , je překonané řešení , neboť na řeky a potoky musíme hledět jako na tepny naší krajiny a ne jako na kanály předurčené k urychlenému a zdánlivě neškodnému odvodu vody z území. V tomto ohledu má význam vytváření suchých poldrů , obnova přirozenějšího charakteru břehů potoků a řek, obnova niv s loukami a lužními lesy, a mokřady. Technická opatření by měla být v nezbytných případech doplňkem , nikoliv základem. Není to pohádka, ale racionální cesta k dlouhodobému řešení. Pro definované případy, kdy budou obydlí lidí opakovaně ohrožována záplavami s neřešitelným výhledem, by měl stát ve spolupráci s obcemi vytvořit fond na nákup či rezervování pozemků a pro podporu výstavby nových domů mimo zátopová území.
Na všechno utrpení lidí a škody na majetku je možné vykompenzovat soucítěním politiků a diskusí odborníků během či těsně po povodních a pak na vše do příštích povodní zapomenout. Je potřeba konat hned a trvale. Je to běh na dlouhou trať.

Autor: František Pelc | středa 26.5.2010 10:26 | karma článku: 16.79 | přečteno: 1288x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 328 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 505 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1366
RNDr.František Pelc (1962) , krajinný ekolog a ochranář přírody. Mise ochrany přírody naplňoval v různých pozicích jako šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory (1990-95), ředitel Správy chráněných krajinných oblastí resp. Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (1995-2002 resp.2006-2007) a nebo jako poslanec Parlamentu ČR za US-DEU (2002-2006). V současnosti je náměstkem ministra životního prostředí. Člen Strany zelených, od prosince 2009 je I.místopředsedou.Publikoval desítky odborných článků. Mezi koníčky patří turistika a fotografování přírodních fenoménů.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...