Vyhrají betonáři nebo zdravý rozum?
O stavbě Prunéřova s poněkud obstarožnou technologií toho už bylo napsáno docela dost. Podívejme se podrobněji na další z předkládaných opatření - výstavbu vodního stupně na Labi u Děčína, kte terému se v poslední době vyjadřují pozitivně i někteří politici (naposledy to udělal předseda ČSSD Paroubek) ve volební kampani. Výstavba vodního stupně by měla za 5 mld. Kč ze státního rozpočtu vyřešit problémy s naší vodní dopravou a přinést řadu pracovních míst. To, že by projekt zničil poslední přirozený, ekologicky cenný a krásný úsek naší největší řeky, se tuší. Je to sice smutné, protagonisty záměru to ale tolik netíží. O faktu, že tento projekt je ekonomicky i provozně zcela nesmyslný, se však příliš nemluví.
K tomu, aby se o smysluplnosti projektu dalo aspoň trochu hovořit, je totiž nezbytné, aby i úsek Labe za naší státní hranicí směrem na Drážďany měl zcela jiné parametry. On je však nemá a mít nebude a zůstane úzkým hrdlem napojení na západoevropské vodní cesty. Navíc nákladná investice umožní zvýšení přípustného ponoru pouze o 15cm oproti současnosti. To vyplývá z porovnání současného stavu Labe mezi Drážďanami – Děčínem se stavem, jehož dosažení slibuje německá strana. Tato hodnota je tedy nepřekročitelná a nelze ji ovlivnit žádnými jezy na českém úseku.
Mnohomiliardová investice u nás má tedy podobný smysl jako postavení zaoceánského parníku na rybníku Rožmberk. Labe na našem území je prostě fragmentem, postrádajícím vzhledem k nedostatečné splavnosti německého Labe adekvátní napojení na síť vodních cest v západní Evropě. Důsledkem tohoto stavu je nezadržitelně klesající objem nákladní přepravy na tomto toku.
Přepravy klesají i kanalizované úseky Labe a Vltavy proti proudu od Ústí nad Labem, i když tyto úseky nabízejí – samy o sobě – dostatečný a spolehlivě zabezpečený ponor. Problematické německé Labe blokuje dálkové zahraniční přepravy také na nich. Rozvoj vnitrostátních přeprav v rámci kanalizovaných úseků znemožňuje zase nedostatečná konkurenční schopnost plavby při krátkých přepravních vzdálenostech.
Víte, kolik se převáželo na Hřensku zboží v roce 1903? Více než 4 milióny tun. V devadesátých letech to bylo kolem jednoho miliónu a dnes průvoz kolísá pouze mezi 0,3 až 0,4 mil. t. Dřívější významné využívání Labe i Vltavy ve vnitrostátní přepravě bylo založeno na nedostatku kapacity železnice a také neexistenci konkurence silniční dopravy.
Klesající tendenci přeprav nemůže samozřejmě zastavit plavební stupeň na Labi v Děčíně Podle přesných propočtů bude doba, během které by mohla být labská plavidla využívána na plný ponor, prodloužena ze 110 na 125 dnů tj. o pouhých patnáct dnů! Navíc by mohl z tohoto efektu profitovat jen přístav v Děčíně, zatímco přístup ke kanalizovanému úseku a ke všem ostatním přístavům zůstane stejně problematický jako doposud. Tvrzení, že doba „plnosplavnosti“ prodlouží až o 90 dnů, jsou neseriosní výmysly
Má smysl investovat do projektu, který změní vysoké ekonomické ztráty rejdařů na Labi na ztráty trochu menší a nezabrání dalšímu poklesu přeprav na Labi? Tento pokles není samozřejmě způsoben nedostatkem vhodných substrátů. Souběžně s Labem se převážejí značná kvanta zboží, převážně však kamióny, anebo vhodněji po železnici. Rejdaři – mají-li ekonomicky přežít – přesunují však svůj lodní park z Labe na jiné a spolehlivější vodní cesty. Výstavba jednoho či dvou jezů na Labi u Děčína či Přelouče nemůže tuto situaci změnit, neboť neřeší kritický úsek Labe v Německu. Kdo rozumný by do takového projektu investoval? Leda zlobbovaný stát.
Autoři tohoto článku mají často velmi odlišné názory na rozvoj lodní dopravy. Jeden ji hodnotí spíše kriticky z environmentálních pozic, druhý naopak patří k jejím zapřisáhlým podporovatelům. Shodují se však, že ve vhodných podmínkách může být skvělým ekologickým řešením – třeba na velkých řekách, jako je Rýn či Dunaj, nebo na některých umělých vodních cestách, řešených s citlivým ohledem na krajinu a přírodu. V případě Labe stojí proti ní nejen aspekty ochrany unikátního přírodního bohatství, ale i skutečnost, že se jedná o vodní cestu, již na zahraniční síť nelze plnohodnotně napojit.
Mnoho z těchto argumentů se záměrně neuvádí. Svody hladové zdi a betonářské lobby jsou velké. Bohužel, na úkor přírody, daňových poplatníků a hlavně na úkor rozvoje jiných možných, smysluplnějších a ekologicky přijatelněji řešitelných vodních koridorů či investic do železniční dopravy 21. století. Takto se zodpovědný stát nechová.
František Pelc
Povodně 2010! Zase budeme betonovat koryta řek?
V posledních letech je skoro výjimkou , kdy se našemu území vyhnou povodně. Povodně znamenají riziko, ztrátu majetku a lidské utrpení a oběti. Letošní přinesly škody kolem 5 mld. Kč a jednu oběť největší. Při odstraňování a omezování jejich důsledků nasazují životy a tvrdou práci profesionálové i zástupci samospráv záchranného integrovaného systému , jejíž kvalita je vysoká.
František Pelc
ČEZ si dělá co chce
V posledních dvou týdnech probíhá trochu dramatická diskuse o nových blocích hnědouhelné elektrárny v Prunéřově. Rezignoval ministr životního prostředí, Strana zelených odešla z vlády. Mnozí ekologové a někteří politici usilují, aby nové zařízení mělo čistou účinnost alespoň 42 %, jak odpovídá standardu tzv. nejlepší dostupné technologie a nikoli pouze 40 %, jak navrhuje ČEZ. Dvě procenta, že jsou předmětem sporu? Ona dvě procenta rozdílu v čisté účinnosti znamenají, přepočtená na dostupné hnědé uhlí, úsporu 210 000 tun ročně, což je pro představu 105 vlaků o 40 plně naložených vagónech. To není tak bezvýznamný rozdíl!
František Pelc
Lesnický vlk se nažere, koza celá nezůstane
Média komentují poslední úpravy vypsaného desetiletého lesnickéhotendru státního podniku Lesy ČR na lesnické činnosti jako ústupek poostré kritice.Vypadá to na první pohled pěkně, ale skutečnost je úplně jiná. To, žese z velké zakázky přenechá deset procent menším firmám, situacineřeší a naopak jen potvrzuje veškeré předchozí výhrady. Zakázkazůstává netransparentní, je neefektivní a vytváří neobyčejně velkýprostor pro korupci.
František Pelc
Národní park Křivoklátsko? Střední Čechy si národní park zaslouží
Když člověk projde média posledních týdnů, má pocit, že se objevuje zcela nová myšlenka zřízení Národního parku Křivoklátsko. Leč realita je odlišná. Záměr prověřit centrální část Křivoklátska jako možný národní park je uveden ve Státním programu ochrany přírody a krajiny schváleném Tošovského vládou v roce 1998. Když před dvěma lety Ministerstvo životního prostředí analyzovalo možnosti vyhlášení dalších národních parků v České republice, moc území mezi kandidáty nepadlo. Vedle centrální části Křivoklátska to bylo ještě území centrálních Jeseníků. K oběma záměrům se oponentně vyjádřily i přírodovědecké elity. Zejména z kapacitních důvodů, byl za prioritní projekt zvolen Národní park Křivoklátsko. K čemu vůbec národní park v tomto území, kde už je koneckonců dnes chráněná krajinná oblast?
František Pelc
Úřednická vláda pod tlakem odborářsko-betonářské loby
Současná úřednická vláda je mezi širokými vrstvami lidí oblíbená. Důvodů může být více, ale nejsem si jistý, zda jsou veskrze racionální. Vláda má v sobě genezní problém. Je sice úřednická, ale je také trochu politická a zodpovědnost v ní je trochu nejasná. Kauza se stažením návrhu novely horního zákona, která by nepřikazovala, ale pouze stanovovala pevnější pravidla pro možnosti odpisu nerostných zásob, je známá z médií dobře. Vláda za divných okolností dvakráte nepodpořila její obsah i projednávání ve sněmovně. Oprávněnost a logiku pochopili prakticky všichni členové předchozí koaliční vlády. Ale ono to tím zdaleka nekončí.
František Pelc
Šance pro lepší ochranu půdy a volné krajiny?
V Poslanecké sněmovně je zaparkován návrh zákona, který možná trochu uniká pozornosti médií i části politiků. Je to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Cesta k jejímu vzniku nebyla až tak jednoduchá a bude samozřejmě na zákonodárcích jak se k ní nakonec postaví. Půda je unikátní stovky let vznikající živý organismus a je tak trochu podceňovanou složkou životního prostředí. Ale bez ní se neobejde téměř nic.
František Pelc
Carpe diem Václava Klause
Obsah prezidentova novoročního projevu byl dost schizofrenní a stojí za opakované přečtení. Zatímco v oblasti ekonomického hodnocení minulého roku oprávněně varoval před dluhy, které tady necháváme budoucím generacím v důsledku nezodpovědnosti či populismu politiků, neodpustil si opět zcela nekvalifikovaný a povrchní exkurz do problematiky ochrany životního prostředí.
František Pelc
Státní lesy na rozcestí
Kdo trochu sleduje dění kolem státních lesů, v posledních měsících se znepokojením zaznamená hektické tempo zbavování se státního majetku u státního podniku Lesy ČR. Ještě více podezření budí snaha o přípravu výběrových řízení na lesnické těžební zakázky na téměř nekonečně dlouhou dobu deseti let.
František Pelc
Jedna bitva o podobu zákona o ochraně přírody končí
Prezident republiky nedávno podepsal novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Další část novely novely (není špatně uvedeno dvojmo) rychle putovala do senátu a ten ji také nedávno schválil. Na začátku prosince první část novely zákona vstoupí v platnost. Zdá se, že končí skoro tříletá bitva o úpravu zákona o ochraně přírody a krajiny. Možná čtenáře bude zajímat, co se v rámci ní dělo.
František Pelc
Nekončící příběh Národního parku Šumava
O problémech s ponecháváním části lesa v Národním parku Šumava a výskytu kůrovce už bylo popsáno dost. Zde se dotknu pouze jednoho specifického problému s tím souvisejícího.
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1366x